Choroby, škůdci a fyziologické poruchy afrických fialek

05.12.2008 16:34

CHOROBY

Houbové choroby

Hniloba kořenového krčku – je to jedna z nejzávažnějších a nejčastějších chorob afrických fialek. První příznaky jsou vadnutí listů, rostliny jsou měkké. Nejstarší listy se svěšují a mladé lístky ve středu rostliny zakrňují, černají a hynou. Tyto problémy způsobují půdní houby rodů Pythium, Phytophthora a Rhizoctonia. Choroba se objevuje zejména při nedodržení pěstitelských zásad – přílišná zálivka, špatný odtok vody z květináče nebo jsou rostliny zasazené příliš hluboko.

Prevence a léčba: použití sterilního substrátu a čistých květináčů. Nesázet rostliny příliš hluboko, selekce nemocných rostlin, přiměřená zálivka. Při raném napadení je možné ošetření zálivkou přípravky 0,15-0,25 % roztokem Previcuru 607 SL,

Padlí – Oidium sp. s typickými příznaky v podobě bílých skvrn připomínajících moučný poprašek (slovensky múčnatka) na listech a květech.

Prevence a léčba: Přiměřený závlahový režim a dostatečná vlhkost vzduchu. Chemická ochrana přípravkem Rubigan 12 EC v koncentraci 0,015 – 0,05% nebo přípravkem BIOTON v koncentraci 0,5 - 3 % + 7 - 10 kapek/l smáčedla dle platné reg. Resp. JAR nebo BIOAN v koncentraci 0,5 - 5 % + 7 - 12 kapek/l smáčedla dle platné reg. Resp. JAR. Alternativně lze při nízkém napadení potřít napadená místa jedlým olejem.

Plíseň šedá je způsobována houbou Botrytis cinerea, která je široce polyfágní, to znamená, že napadá celou škálu hostitelských rostlin. Příznaky plísně šedé na fialkách se nejprve projevují ve formě malých vodnatých lézí na spodní straně listů. Listy, řapíky i květy hnědnou nebo šednou a pokrývají se šedým povlakem.

Prevence a léčba: Odstranění všech napadených rostlin ze sbírky. Zajistit lepší cirkulaci vzduchu a vyhnout se ovlhčení listů a květů při zálivce. Plíseň šedá také často následuje napadení roztoči, proto je důležité dobře kontrolovat rostliny na přítomnost těchto škůdců. Chemická ochrana přípravky Rovral FLO v koncentraci 0,3 %, Euparen Multi 0,25%, Sumilex 50 WP 0,1%, postřik je nutné opakovat za 7-10 dnů.

Listová skvrnitost – původce Corynespora cassicola, způsobuje vznik vodnatých černých skvrn na spodu listů, později listy odumírají.

Prevence a léčba: chemická ochrana přípravky Rovral FLO v koncentraci 0,3 %, Topspin M 70 WP 0,08%.

Virové choroby

Impatiens necrotic spot virus (INSV) – je to virus, který je přenášen třásněnkou západní. Dříve byl považován za virus bronzovitosti rajčete, ale zjistilo se, že se jedná o jiný druh. Virus napadá více než 300 druhů roslin. Hlavními příznaky napadení rostliny jsou nekrózy (suché, odumřelé pletivo) na listech. Rostliny mohou i uhynout. Virózy na rostlinách nelze léčit, proto je důležitá prevence a ochrana proti třásněnce (viz. níže). Napadené rostliny je nutno zlikvidovat.

Bakteriální choroby

Bakteriální vadnutí – způsobováno je bakterií Erwinia chrysanthemi. Napadené rostliny zaostávají v růstu a vadnou. Hniloba přechází ze středu rostlin na okraje.

Prevence a léčba: napadené rostliny je nutno ze sbírky odstranit.

ŠKŮDCI

Roztočík jahodníkový (Steneotarsonemus pallidus) je jeden z nejúpornějších škůdců afrických fialek. Je to drobný roztoč, který je viditelný pouze pod mikroskopem. Typické poškození se projevuje na nejmladších listech, na kterých roztoč saje. Listy se deformují, jsou drobné, křehké s velmi dlouhými chloupky. Květy jsou také zakrnělé, znetvořené, špatně se vybarvují a otevírají.

Roztočík se rychle vyvíjí hlavně za zvýšené vlhkosti (80-90%) a teploty do 20°C. Přežívá v záhybech mezi listy v oblasti kde řapíky listů přisedají ke stonku, kde je chráněn před prudkým světlem. Roztočík škodí sáním rostlinných šťáv. Během sání vylučuje do rostliny toxické látky, které způsobují deformace listů. Při silném napadení dochází k úhynu listů i květních poupat. Pokud není rostlina ošetřena dojde k jejímu uhynutí. I když už je škůdce zničen, příznaky na rostlině zůstávají a je nutné zdeformované listy postupně odstranit.

Prevence a léčba: Rostliny by se neměly navzájem dotýkat, aby se roztočík nemohl šířit. Roztočíka je možné přenést i na rukách při ošetřování rostlin, na nářadí nebo např. i neumytými a nedezinfikovanými květináčky. Napadené rostliny je nutné izolovat, silně napadené rostliny je nutné vyhodit. Květináčky pro sázení můžeme znovu použít po jejich namočení na 30 minut do 10% roztoku Sava. Rostliny je nutné ošetřit přípravky Omite 30 W 0,1-0,2 % nebo Omite 570 WP 0,05-0,1 % nebo přípravkem Sumithion Super, který však již není povoleno prodávat.

Červci – červec citrusový (Planococcus citri) a červec zhoubný (Pseudococcus comstocki) jsou drobný hmyz jehož měkké tělo je přikryto voskovými výpotky připomínajícími chomáček vaty. Mohou sát na listech, stoncích a záhybech listů. Škodí také sáním na rostlinách. Voskový výpotek na těle chrání červce před působením insekticidů. Mladé nymfy jsou k insekticidům citlivější.

Prevence a léčba: Postřik se provádí přípravkem Actellic 50 EC 0,15-0,2% nebo Mospilan 20 SP 0,2% s přídavkem smáčedla.

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)– škodí sáním na rostlinách, příznaky jsou žluté skvrny na listech a při silnějším napadení produkuje pavučinku.

Prevence a léčba: Jako prevence dostatečná vlhkost vzduchu a teploty kolem 20°C.Ochrana je chemická Omite 30 W 0,1-0,2 % nebo Omite 570 WP 0,05-0,1 %.

Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis) – mladé listy jsou deformované, vzrostný vrchol deformovaný. na spodu listů se objevují protáhlé nekrotické svkrny. Třásněnky se silně rozmnožují hlavně v květech, které krní, jsou zahnědlé a typickým příznakem je i přítomnost poprašku pylu na květech. V květech jsou přítomné žluté čárkovité larvy nebo hnědé dospělé třásněnky o velikosti kolem 1 mm.

Třásněnka je také přenašečem viru Impatiens necrotic spot virus.

Prevence a léčba: ochrana je možná při slabším napadení vyvěšením modrých lepových desek a při silnějším napadení postřikem Talstar 10 EC 0,05%, Vertimec 1,8 EC 0,1%.

Mšice – mšice broskvoňová (Myzus persicae) a kyjatka zemáková (Aulacorthum solani) na fialkách příliš neškodí, protože jim chloupky znesnadňují pohyb po rostlině. Pokud se vyskytnou sají na spodu listů a řapících a květech. Listy a květy ztrácí barvu a na povrchu je lepkavý povlak medovice.

Prevence a léčba: chemická ochrana Mospilan 20 SP 0,2% a Pirimor 25 WG 0,15%.

Listová a květní háďátka – háďátko jahodníkové (Aphelanchoides fragariae) a Meloidogyne spp., mohou se vyskytnout na rostlinách a způsobují deformace a krnění rostlin.

Prevence a léčba: používání sterilního substrátu a selekce napadených rostlin.

Smutnice Sciarajsou to drobné mušky, jejichž larvy se vyvíjí v substrátu. Rostliny většinou nepoškozují, spíše mušky obtěžují svojí přítomností.

Prevence a léčba: používání sterilního substrátu a biologická ochrana přípravkem Entomite 40 - 100 ks/m2 preventivně nebo 50 - 500 ks/m2 kurativně, který je na bázi dravého roztoče Hypoaspis aculeifer.

FYZIOLOGICKÉ PORUCHY

Rostliny nekvetou – zasychání poupat a jejich opad ke způsoben nevhodnými pěstitelskými podmínkami jako jsou nízká teplota, špatné provzdušnění půdy, přemokření substrátu a suchý vzduch.

Hniloba řapíků – vyskytuje se v místě doteku řapíků s květináčem. Řapíky jsou poškozené solemi, které se hromadí na okraji květináče. Měli bychom se vyhnout přílišnému hnojení rostlin a používat vhodnou zálivkovou vodu bez solí (dešťovou vodu).

Skvrnitosti listů – žluté nebo bílé kruhové skvrny nebo pruhy na listech jsou způsobovány kontaktem se studenou vodou. Udržujte listy suché při zalévání. Hnědé skvrny mohou bát také způsobeny popálením listů od slunce.

Svinování listů - způsobeno kyselou půdní reakcí substrátu.

Nedostatek světla – čepele listů jsou světle zelené, drobné, svinují se směrem nahoru a řapíky jsou nápadně dlouhé.